Nechce se mi zpívat něco o dívce ze čtvrté řady Co se na mě zazubí a já zpívám jen pro ni Když vím, že se vždycky najde podivín s ohebnými zády Někdo, kdo by radši slyšel, jak mi hranu zvoní
Nechce se mi zpívat něco o ztichlém opuštěném sále O rozdané naději a o radosti, která na mne nezbyla O chvílích kdy nechci nebo neumím spokojit se s málem Chci teď zpívat o obludě, která se mi zjevila
Nechce se mi zpívat něco o smutku v hotelovém pokoji O recepční co mi dává klíče zvlhlou dlaní O úsměvu se kterým si připadám jako měsíc na hnoji Když mám pocit že se na mě dívá i výběrčí daní
Daní ze všech peněz bude bída a daň ze slávy závist Daní z pravdy nejčistší pak bývá špinavá lež Zrada bude daní z dobrých přátelství, daní z lásky nenávist I ze života bude daň a nikdo se neptá, jestli chceš
Na výběrčí daní prosím dejte si laskavě pozor Vypadají nevinně a úsměv jim na tváři svítí Stačí ale na chviličku zapomenout, že tu mají dozor A zejtra po vás zbyde jenom pověst a uschlý kvítí A příští tejden zbyde po vás pověst a uschlý kvítí A za rok zbyde po vás jenom pověst...
|
|